Záchranné stanice

Mějme na paměti

• Neodebíráme z přírody mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá.

• Ochočená, uměle odchovaná mláďata nepatří do přírody, protože obvykle ztrácejí přirozenou plachost, a jsou zabita predátorem nebo myslivcem jako podezřelá z nakažení vzteklinou.

• Ježky můžeme brát z přírody nejdříve koncem října. Nutná hmotnost pro přežití zimy je 650–700 g v půli listopadu.

• Dospělí zranění savci patří do rukou odborníkům, protože hrozí poranění zachránce, či jeho nakažení vzteklinou.

• Chraňte své zdraví – pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete. Zda nejde o chorobu přenosnou i na člověka pozná pouze odborník (veterinář)!

• Dodržujte hygienu

Dokrmování ptáků

Značné množství našich ptáků se běžně živí živočišnou potravou. Pokud nemrzne, můžeme volit pro přikrmování potravu, která se podobá té jejich přirozené, např. hmyzožravé ptáky je možné přikrmovat hmyzem zakoupeným v rybářských nebo specializovaných prodejnách. Celou zimu však z finančních i praktických důvodů hmyzem krmit nelze (zmrzl by). Ptáci, kteří v našich podmínkách přečkávají zimu, dokážou v zimě přijímat alternativní potravu. Jsou to zejména:

• semena – především slunečnice, drcený oves, len, proso, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Semena rostlin svou energetickou hodnotou nejvíce podobají přirozené potravě ptáků.
• rozdrcené ovesné vločky, krupice, hrubá mouka zapražená na tuku,
• rozdrcený jemně nastrouhaný tuk,
• zadina – odpad vznikající při úpravě obilí – možno získat od zemědělských podniků většinou zdarma (vhodné pro zrnožravé ptactvo),
• ovoce a bobule (jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy),
• tukové směsi, které získáme vyškvařením loje a následným smícháním s olejnatými semeny (např. slunečnice) nebo ovesnými vločkami, krupicí, hrubou sojovou moukou, ale i strouhankou (vyvarujte se strouhanky z tukového pečiva, které se rychle kazí a žlukne). Směs pak za tepla plníme do různých, k zavěšení vhodných nádob, ze kterých je ptáci postupně zespodu uzobávají.
• vedle tukových směsí lze zavěšovat, převážně pro sýkory, kousky syrového loje či sádla.Nezávadné kuchyňské odpadky jsou také vhodným krmivem, protože v takové době ptactvo neodmítne skoro žádnou potravu.
• k rychlému nakrmení (např. na okenní římse, kam již ptáci chodí) jsou vhodné malé kousky libového masa,
• ptáci velmi uvítají nezamrzlou vodu (jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání),
• v obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
• Pozor na kupované lojové koule v síťkách! Mohou se stát pro zvířata smrtelnou pastí. Pokud si nejste schopni vyrobit podobné doma, kupovanou kouli ze síťky vyndejte a najděte jinou možnost, jak ji pro ptáky zavěsit, nebo existují speciální držáky na lojové koule.

Dokrmování zvěře

K přikrmování zvěře existuje celá řada možností, proto jmenujme jen některé. A to vždy za dodržování zásady, že krmivo musí být nezávadné (tedy neplesnivé apod.):

• seno, letnina – usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů (dubu, lípy, vrby, osiky, maliníku, kopřivy apod.) obsahují výživné látky a především odstraňují pocit hladu a zlepšují průchodnost natrávené potravy spárkaté zvěře,
• větve na ohryzání – pro zajíce a králíky využijme např. větve ovocných stromů, které jsme odstraňovali při zimním průklestu,
• semena – žaludy, kaštany, bukvice obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky pro život zvěře. Semena je dobré podávat před začátkem zimního přikrmovacího období či na jeho začátku.
• dužnatá krmiva – jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny, brambory, krmná řepa a siláž jsou hlavně zdrojem vitamínů a tekutin,
• suché neplesnivé pečivo a chléb – je možné nabídnout, ale mělo by být pouze doplňkem.

Počátek krmení je vhodné datovat do podzimních měsíců.

MLÁĎATA – kdy potřebují pomoc?

Ptáčata

•    za stejných okolností jako dospělí ptáci + další okolnosti uvedené níže
•    je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi a kočky, malé děti, chodník, atd.)
•    je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo
•    je li mimo hnízdo mládě rorýse
•    jedná-li se o mládě poštolky či kavky nalezené mimo hnízdo v příliš rušné části města (např. na ulici kde nejsou žádné stromy a kterou obklopují jen vysoké budovy – dospělí ptáci se k němu bojí přiletět)

Zajíčci

Mláďata zajíců se rodí už v březnu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních 10 dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory.
Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho zbytečně nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už nemusela přijmout. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům.  Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečnější místo, ne však dál než 10 m, aby jej jeho matka nalezla.

Srnčata

Také srnky nechávají svá mláďata prvních 7 – 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat.
Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho opustila) a co nejrychleji od něj odejděte. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům.  Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem Vás pozoruje.Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská.

Veverky, ježci a kuny

Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdě. Pokud jsou nalezena malá, ještě nevidomá mláďata ježků, kun nebo veverek mimo hnízdo, potřebují lidskou pomoc. Jejich hnízdo bylo pravděpodobně zničeno. U veverek se také někdy stává, že mládě upadne matce, když jej stěhuje do jiného hnízda (veverky občas stěhují svá mláďata do jiného hnízda, aby se vyhnuly blechám).
Pokud na zahradě či v lese naleznete hnízdo s mláďaty ježků nebo kun, nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte. Pokud však přesto k nějakému kontaktu již došlo, nemusí být vše ztraceno a savčí mládě může být za určitých okolností navráceno rodičům. Přestože u mláďat není jejich matka, určitě je nablízku a k mláďatům se po vašem odchodu vrátí.
Mláďata veverek, kun a ježků potřebují pomoc pouze tehdy, pokud bylo jejich hnízdo zničeno, pokud jsou zraněná nebo pokud jejich matka uhynula. Opuštěné mládě ježka, kuny nebo veverky se pozná podle toho, že píská nebo vřeští a leze mimo hnízdo.

Ježek může potřebovat lidskou pomoc v několika případech

• Je-li zraněn nebo nemocný. Zraněný či nemocný ježek se obtížně pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka.

• Je-li nalezen venku během zimy. Nepříznivé zimní období přežívají ježci v zimním spánku – hibernaci. Pokud je ježek aktivní během zimy, došly mu nejspíš energetické zásoby nutné pro hibernaci. Pozor! Pokud se v zimě oteplí, mohou se ježci probudit (vyvenčí se, proběhne) a znovu se uloží ke spánku!

• Je-li zachycen v síti či lapen v jiné pasti. Ježek se může zamotat do různých typů sítí, může se zachytit v plotě či spadnout do jímky, kanálu, zahradního jezírka či bazénu.

• Má-li na podzim nízkou hmotnost. Na úspěšné přezimování potřebuje ježek minimální hmotnost okolo 500 g. Vzhledem k průběhu počasí v posledních letech, mohou tohoroční ježci zazimovávat až v průběhu prosince, kdy pod nulu klesají i denní teploty. Není vždy zásadní hmotnost, ale tukové zásoby, které si ježek vytvoří.

• Jedná-li se o osiřelé mládě. Může se stát, že ježčí miminka osiří, když jejich matka zahyne. Tato mláďata o hmotnosti 30 – 50 g potřebují okamžitou pomoc. Je však třeba důkladně prověřit, že mláďata jsou opravdu osiřelá. Ježčí samice svá mláďata často opouští i na delší dobu, když se vydává hledat potravu. Je třeba vyčkat minimálně 3 hodiny, než se mláďata odeberou.

Pomoc netopýrům je závislá na okolnostech nálezu

Netopýři v létě

V létě netopýři žijí většinou odděleně samci a samice. V příhodném úkrytu samice zakládají mateřské kolonie a začátkem léta rodí 1-2 mláďata, která kojí a vychovávají až do srpna. Úkrytem mohou být stromové štěrbiny a dutiny, štíty budov, půdy domů a kostelů, štěrbiny v panelových domech.

Mláďata potřebují udržet teplo, ale netopýři nebudují hnízda – proto potřebují přirozeně teplý úkryt s určitým teplotním gradientem. Tomu vyhovují škvíry, půdy, paneláky… a mláďata napresovaná na sebe. Celá mateřská kolonie potřebuje být teplá.

V prvních dnech po porodu  matky berou mláďata přisátá k prsní bradavce sebou na lov. Později matky mláďata nechávají v úkrytu a vracejí se několikrát během noci, aby je nakojily. Toto období je pro netopýry nesmírně náročné, matky prakticky neodpočívají, protože když nakojí mláďata, musí je zahřívat. Mláďata totiž ještě nedovedou aktívně regulovat svoji tělesnou teplotu jako dospělí netopýři. Než na konci léta opustí vzletná mláďata mateřskou kolonii, musí se  od matek naučit kde a jak se ukrývat během dne, kde a jaký  hmyz lovit, poznat nebezpečí, používat echolokaci k vyhledání úkrytu, kořisti i jiného netopýra apod.

Když večer netopýr vlétne do místnosti

Za teplých večerů, kdy často necháváme  okna dokořán, může netopýr vlítnout do mísnosti. Může to být netopýr, který prchal před predátorem, nebo nejčastěji nezkušené mládě, které nezvládlo letecký manévr nebo zabloudilo.

Pokud netopýr zmateně poletuje po místnosti, otevřete dokořán okna, zhasněte, odejděte z místnosti nebo se usaďte někde v rohu u stěny, a počkejte až se zvíře zorientuje (chvíli může létat po místnosti) a samo vylétne ven. Pokud se usadí např. na záclonách a víc jak půl hodiny se nehýbe, můžete ho odchytit a vypustit z krabice.   Netopýra chytnete tak, že zvíře lehce přehodíte hadrem i přes hlavu a jemně uchopíte i s hadrem a vložíte do papírové krabice. Krabici umístěte  na vyvýšené místo, odkud může netopýr odletět a kam se na něj zároveň nedostanou jiná zvířata včetně domácích mazlíčků. Hadr v krabici (raděj hrubší) nechte  sahat přes okraj, aby netopýr po něm mohl vyšplhat a odletět. Přesvědčte se, zda netopýr skutečně odletěl a nezůstal např. spadlý pod krabicí. Pokud do rána neodletí, vezměte krabici zpět domů, zavřete a ihned zavolejte odborníkům.
Netopýr nalezený přes den
Pokud jste nalezli netopýra ve dne, dejte ho do papírové krabice hned. Dovnitř  vložte zmuchlaný kus látky nebo toaletní papír (aby se mohl schovat) a vodu v ploché misce (např. víčko). Po setmění proveďte vypuštění z krabice a ráno zkontrolujte, zda se zdařilo. Pokud netopýr neodletěl, volejte ihned odborníky.

Netopýr nalezený ve dne na zemi nebo visící na viditelném místě s největší pravděpodobností potřebuje pomoc člověka. Ihned volejte nejbližší záchrannou stanici nebo SOS netopýří linku 731 523 599 a konzultujte další postup.

Netopýři v zimě
Netopýři k zimování potřebují úkryty se stálou teplotou, která se pohybuje podle druhu v rozmezí od 2-10°C, a s vysokou relativní vlhkostí.  V rozmezí těchto teplot mají netopýři vhodné podmínky pro zimní spánek (hibernaci), při kterém maximálně zpomalí svůj metabolismus a v hlubokém spánku přečkají období bez zdroje potravy. Pokud teplota v úkrytu stoupne v důsledku velkého venkovního oteplení nebo proudem teplého vzduchu z větraných vytopených místností, musí netopýři zaměnit úkryt za chladnější, aby mohli pokračovat v zimním spánku.  Podobně v okamžiku, kdy by netopýr v úkrytu zmrznul, zafungují mechanismy, které ho probudí a netopýr přeletí do teplejšího zimoviště.

V letošním teplotně extrémním roce si pravděpodobně někteří netopýři vybrali ke svému zimnímu spánku nevhodné místo. Velmi často jde o netopýry pestré (Vespertilio murinus) – černý čenich a uši, stříbřitý kožíšek a syčí (to je ze strachu, snaží se vypadat hrozivě). Když uhodily mrazy, zjistili, že promrzají štěrbiny, ve kterých se ukryli. Zoufale hledají vhodnější zimní úkryt a často se stane, že teplý vzduch proudící otevřenou ventilačkou je vláká do pasti – vlítnou do bytu a nemohou nalézt cestu ven. Takové netopýry je třeba co nejdřív předat odborníkům ze záchranné stanice. V žádném případě není možné je vypustit ven. Jako hmyzožravci nemají venku žádnou potravu a i když odlítnou, svoje energetické zásoby rychle spotřebují a hynou vysílením nebo zmrznou. Vypouštění netopýrů v zimě zákon kvalifikuje jako týrání.

Když v zimě netopýr vlítne do bytu nebo kanceláře:
Vezměte papírovou krabici, dejte do ní kus zmuchlaného toaletního papíru a netopýra nejlíp s pomocí hadru odchytněte a vložte do krabice. Netopýra chytnete tak, že netopýra lehce přehodíte hadrem i přes hlavu a jemně uchopíte i s hadrem a vložíte do krabice. Do krabice mu dejte malinkou mističku s vodou, např. víčko od pet lahve. Potravu nepotřebuje. Krabici přiklopte víkem, aby nezůstala žádná štěrbina (netopýr se protáhne škvírou užší než 1 cm) a udělejte malé otvory na dýchání. Volejte nejbližší záchrannou stanici nebo SOS netopýří linku 731 523 599.
Pokud si netroufnete odchytit netopýra sami, volejte ihned. Odchyty provádí také policie.
Na netopýra sahejte výhradně přes hadr nebo v kožené rukavici.

U volně žijícího ptactva je možné se setkat s několika problémy:

Zranění – nejčastější příčiny jsou naražení do překážky (například skleněné výplně), popálení elektrickým proudem, srážka s dopravním prostředkem.

• V takovém případě je nutné volat odborníky, kteří poradí co s tímto zvířetem dělat, případně zajistí jeho odchyt.

Vysílení v důsledku nedostatku potravy v zimních měsících

• Tomuto problému lze alespoň částečně předcházet, viz. Dokrmování ptactva.

Vypadlá mláďata z hnízd

• Ne vždy se však jedná o mládě, které potřebuje bezpodmínečně pomoc. Mláďata kosů, drozdů či sýkor se učí létat již mimo hnízdo. Posedávají a poskakují po zemi a rodiče je pravidelně dokrmují.
• Pokud se jedná o skutečně vypadlé mládě a v blízkosti místa nálezu je vidět jeho hnízdo, je možné jej do něj vysadit.
• Ptáci nemají dobrý čich, nemusíte se proto bát, že v případě fyzického kontaktu o něj rodiče ztratí zájem.

Ptáci přimrzlí na vodní hladině

• Často volají lidé, že viděli na rybníku přimrzlou labuť. Ve většině případů však přimrzlá není.
• K vodní hladině přimrzne pouze zraněné nebo velmi vysílené zvíře.
• Nejlepší a zároveň nejjednodušší pomoc je pokusit se labuť vyplašit (např. tleskáním).
• V případě, že se labuť nepohne, nebo se bude snažit odletět a nepůjde jí to, volejte odborníky, kteří jí pomohou.

Krmítková nákaza – trichomonóza

• Kolem krmítek se objevují ptáci (zvonci, hrdličky, holuby..), kteří nevypadají zdravě – jsou načepýření, hubení, s výtokem kolem zobáku. Následně jsou zaznamenávány také jejich úhyny.
• Jedná se o nakažlivé onemocnění parazitickým prvokem napadající pouze ptáky (člověku nebezpečné není)
• Nemocní ptáci nemohou jíst a pít, přesto se o to pokouší, čímž kontaminují zdroje potravy i vody
• Šíří se nejčastěji ve vlhkém prostředí, tedy hlavně v zimě, ale pokud během roku prší, šíří se na krmítkách i napajedlech celoročně
• Při nálezu podezřelých zvířat je nutné odstranit zdroje šíření – krmítka, pítka a vydezinfikovat je. Ptáci se tak rozptýlí po okolí a zmenší se tím riziko nákazy dalších ptáků. V zimě začněte opět krmit nejdříve po 14 dnech, v létě od krmení raději upusťte.

Zajištění zvířete

1. nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a dětí
2. umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použité pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte
3. po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce
4. používejte osobní ochranné pomůcky – rukavice, roušku atd.

Plazi vyžadují pomoc člověka velmi zřídka. Souvisí to s jejich způsobem života, plazi jsou velmi plaší.

Všechny naše druhy plazů jsou chráněné zákonem.

Zraněný plaz
V případu nalezení zraněného zvířete kontaktujte záchrannou stanici.

Hibernující plaz
Plazi obvykle zimují v hloubkách, které jsou větší než 40 cm a často se blíží nezámrzné hloubce v daném regionu. Obvyklou výjimkou jsou mláďata, která mnohdy zimují jen v návějích listí apod. avšak jejich přezimování je z velké části neúspěšné.
Najdete-li při podzimních pracech na zahradě hada či ještěrku, lze poradit následující: Úspěšně zazimovat nalezenou ještěrku či jiného plaza je poměrně obtížné. Úspěšné však může být zazimování na kompostu, kdy vyhloubíte jamku 40 – 50cm hlubokou (stěny jamky je lépe udělat v pozvolnějším sklonu, nikoliv kolmé), dáte do ní ještěrku a jamku zasypete buď listím nebo sucho trávou proloženými větvičkami (nikoliv samotným
kompostem nebi hlínou). Jamku je na závěr vhodné překrýt prknem nebo něčím podobným, aby se případní predátoři ( např. kočky, lasicovité šelmy, ježek) nedostali snadno k potravě. Prkno by však nemělo jamku uzavírat na pevno bez nějakých škvír. Pokud nemáte kompost, můžete obdobným způsobem zazimovat ještěrku i jinde na zahradě, tam je však lepší udělat jamku alespoň těch 50cm hlubokou. Když toto zimoviště chystáte, tak je důležité dát pozor, zda jamka nemůže být třeba při dešti snadno zaplavena.

Najdete-li plaza již v době mrazů, obraťte se vždy na záchrannou stanici.

Proniknutí plazů do budovy
Pokud naopak potřebujete pomoci s plazem (většinou hadem), který vnikl do budovy či jinam, je určitě dobré vědět, že vám od něj v 99% případů nehrozí žádné nebezpečí. Nejčastěji se v blízkosti lidí vyskytují užovky obojkové, které mohou člověka zastrašit svou velikostí, která může být i přes 1 metr.

Zmije
Jediný náš jedovatý had – zmije obecná – blízkost lidských sídel nevyhledává a v případě, že se někde objeví v blízkosti ní člověk, dané místo opouští. Výjimečné případy uštknutí zmijí nastávají, pokud člověk na zmiji v nepozornosti šlápl, sáhl či ji chtěl odchytit. I v takových případech zmije při kousnutí ne vždy vypustí jed a kousne tzv.“nasucho“. Zdravý dospělý člověk se však nemusí obávat výrazných zdravotních komplikací. Ve výjimečných případech se lze s prosbou o zajištění odchytu obrátit na záchrannou stanici. Pokud však byla zmije z vaší zahrady odstraněna, je dost pravděpodobné, že její místo obsadí jiná, neboť vaše zahrada pravděpodbně skýtá pro zmije dobré útočiště (otevřená, slunečná místa se zídkami či terasami).