Sledování zvířat

Monitoring živočichů vypuštěných po jejich vyléčení zpět do přírody je důležitou součástí péče o zraněné a jinak postižené živočichy v záchranných stanicích. Data získaná z tohoto monitoringu umožňují záchranným stanicím zlepšit a zefektivnit svou činnost a také zjistit, do jaké míry má záchrana zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů smysl.

Instalace batůžku s vysílačkou (ZS Jaroměř)

Používané metody
Pro sledování volně žijících živočichů připadá v úvahu několik metod – kroužkování ptáků, použití různých typů značek, speciálních štítků či barevných kroužků u ptáků, ušní či jiné štítky u savců, mikročipy a radiotelemetrické či satelitní sledování ptáků i savců.
Každá metoda má své výhody a nevýhody, v úvahu je třeba vzít jednak vliv na sledované zvíře (hmotnost a velikost mikročipu nebo vysílačky, nápadnost kroužku s ohledem na viditelnost predátory či příslušníky stejného druhu), jednak finanční dostupnost a obtížnost samotného sledování pro záchranné stanice.
Právě finanční a časová náročnost monitoringu je důvodem, proč nejsou všichni živočichové vypuštění ze záchranných stanic sledováni.

Většina záchranných stanic provádí kroužkování alespoň u některých jedinců či u vybraných druhů ptáků, některé stanice kroužkují dokonce všechny jedince vypouštěných ptáků.

Jiné metody monitoringu vypuštěných živočichů jsou z finančních a časových důvodů pro záchranné stanice téměř nedostupné. Výjimkou je zapojení do rozsáhlejších národních či nadnárodních projektů, či sponzorování vybraného jedince „zapáleným“ dárcem.

V roce 2007 bylo v rámci projektu Radiotelemetrické sledování vybraných zvířat vysílačkami označeno a následně sledováno 26 živočichů vypuštěných ze tří záchranných stanic.

Telemetrické sledování poodhalilo některé příčiny úmrtí živočichů vypouštěných ze záchranných stanic – moták pochop, vypuštěný ze Záchranné stanice v Pátku u Poděbrad, byl po 14 dnech usmrcen autem a ježek západní ze Záchranné stanice ve Vlašimi zahynul pravděpodobně při sečení louky. Ukázalo se také, že u některých živočichů je telemetrické sledování velmi obtížné – většina poštolek obecných záhy po vypuštění opustila lokalitu vypuštění a vzdálila se natolik, že nebylo možné je běžnými prostředky sledovat. U těchto živočichů bude proto smysluplnější sledovat je pouze pomocí kroužkování nebo za použití specializované techniky (antény s větším dosahem, za pomoci letecké techniky).

Moderní sledovací techniky

Ke sledování ptáků během jejich tahu se používá již několik desítek let globální systém Argos, který využívá meteorologické družice, buď přímo k zaměření polohy, nebo k předání přesnějších dat získaných z GPS modulu ve vysílači. Teprve v posledních letech se rozšířila nová technologie, která využívá k předání GPS dat bohatě rozvinuté sítě mobilních telefonních operátorů. Tato varianta je levnější a navíc umožňuje i zpětné ovládání vysílače kdekoliv na světě, například při nedostatku energie snížením množství dat, pokud je solární napájení nedostatečné. Můžeme si to představit jako výměnu smsek pomocí roamingu. Souřadnice jsou v určených hodinách shromažďovány v paměti a v určitou dobu zaslány na server. Podmínkou je pokrytí oblasti některým telefonním operátorem, což nemusí v odlehlých oblastech platit. Zkušenosti z Afriky však ukazují, že takových míst je v současnosti již málo. Současné vysílače jsou opravdu miniaturní a jejich váha nedosahuje většinou ani 1% váhy zvířete, což je zatížení zanedbatelné.

Čápi z Makova

Zkušenosti ornitologů na celém světě ukazují, že jak miniaturní zařízení, tak způsob jeho připevnění neovlivňují chování a život sledovaných ptáků. Naopak, takovéto vysílačky odkryly nejen neznámé detaily života ptáků, ale především přispěly k identifikaci hlavních příčin ztrát, mezi něž patří kolize s elektrickým vedením, ilegální lov a trávení, a to i v zemích Evropy.

Do sledování vypouštěných zvířat se zapojují také ostatní záchranné stanice.

Cestujeme s luňáky (ZS DESOP)

Většina vypouštěných zvířat je zapojena do unikátního projektu Birdtelemetry pod vedením Prof. MVDr. Ivana Literáka, CSc. Více o projektu se dozvíte na webových stránkách www.birdtelemetry.cz nebo na stejnojmenných facebookových stránkách.

Aktuální stav konta sbírky 33553322/0800
(k 1. 4. 2021)

1 846 367 Kč

Děkujeme!

CHCI TAKÉ PŘISPĚT

Pomoc volně žijícím zvířatům už nemůže být snažší. Stáhněte si aplikaci Zvíře v nouzi