Sledování zvířat

Monitoring živočichů vypuštěných po jejich vyléčení zpět do přírody je důležitou součástí péče o zraněné a jinak postižené živočichy v záchranných stanicích. Data získaná z tohoto monitoringu umožňují záchranným stanicím zlepšit a zefektivnit svou činnost a také zjistit, do jaké míry má záchrana zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů smysl.

Instalace batůžku s vysílačkou (ZS Jaroměř)

Používané metody
Pro sledování volně žijících živočichů připadá v úvahu několik metod – kroužkování ptáků, použití různých typů značek, speciálních štítků či barevných kroužků u ptáků, ušní či jiné štítky u savců, mikročipy a radiotelemetrické či satelitní sledování ptáků i savců.
Každá metoda má své výhody a nevýhody, v úvahu je třeba vzít jednak vliv na sledované zvíře (hmotnost a velikost mikročipu nebo vysílačky, nápadnost kroužku s ohledem na viditelnost predátory či příslušníky stejného druhu), jednak finanční dostupnost a obtížnost samotného sledování pro záchranné stanice.
Právě finanční a časová náročnost monitoringu je důvodem, proč nejsou všichni živočichové vypuštění ze záchranných stanic sledováni.

Většina záchranných stanic provádí kroužkování alespoň u některých jedinců či u vybraných druhů ptáků, některé stanice kroužkují dokonce všechny jedince vypouštěných ptáků.

Jiné metody monitoringu vypuštěných živočichů jsou z finančních a časových důvodů pro záchranné stanice téměř nedostupné. Výjimkou je zapojení do rozsáhlejších národních či nadnárodních projektů, či sponzorování vybraného jedince „zapáleným“ dárcem.

V roce 2007 bylo v rámci projektu Radiotelemetrické sledování vybraných zvířat vysílačkami označeno a následně sledováno 26 živočichů vypuštěných ze tří záchranných stanic.

Telemetrické sledování poodhalilo některé příčiny úmrtí živočichů vypouštěných ze záchranných stanic – moták pochop, vypuštěný ze Záchranné stanice v Pátku u Poděbrad, byl po 14 dnech usmrcen autem a ježek západní ze Záchranné stanice ve Vlašimi zahynul pravděpodobně při sečení louky. Ukázalo se také, že u některých živočichů je telemetrické sledování velmi obtížné – většina poštolek obecných záhy po vypuštění opustila lokalitu vypuštění a vzdálila se natolik, že nebylo možné je běžnými prostředky sledovat. U těchto živočichů bude proto smysluplnější sledovat je pouze pomocí kroužkování nebo za použití specializované techniky (antény s větším dosahem, za pomoci letecké techniky).

Moderní sledovací techniky

Ke sledování ptáků během jejich tahu se používá již několik desítek let globální systém Argos, který využívá meteorologické družice, buď přímo k zaměření polohy, nebo k předání přesnějších dat získaných z GPS modulu ve vysílači. Teprve v posledních letech se rozšířila nová technologie, která využívá k předání GPS dat bohatě rozvinuté sítě mobilních telefonních operátorů. Tato varianta je levnější a navíc umožňuje i zpětné ovládání vysílače kdekoliv na světě, například při nedostatku energie snížením množství dat, pokud je solární napájení nedostatečné. Můžeme si to představit jako výměnu smsek pomocí roamingu. Souřadnice jsou v určených hodinách shromažďovány v paměti a v určitou dobu zaslány na server. Podmínkou je pokrytí oblasti některým telefonním operátorem, což nemusí v odlehlých oblastech platit. Zkušenosti z Afriky však ukazují, že takových míst je v současnosti již málo. Současné vysílače jsou opravdu miniaturní a jejich váha nedosahuje většinou ani 1% váhy zvířete, což je zatížení zanedbatelné.

Čápi z Makova

/Ondra, Hynek, Bára a Zuzka poletí z Makova do Afriky s baťůžky/ – rok 2014
Již od roku 1995 hnízdí v Záchranné stanici živočichů Makov handicapovaní čápi bílí. Za tu dobu odchovali 50 mláďat, která sama odlétla. Zatím mohli lidé z celého světa sledovat průběh jejich hnízdění díky online kameře umístěné poblíž hnízda, ale další osudy mláďat nikdo neznal. Poodhalit tajemství odletu čápů na jih pomohly „baťůžky“ s miniaturním vysílačem GPS.
V roce 2014 se podařilo odchovat 5 mláďat. Nasazení batůžků 4 největším mláďatům bylo provedeno 24. června, těsně před jejich prvním letem. Sledování cesty začalo jejich odletem ze Záchranné stanice živočichů Makov.
Oba rodiče se do záchranné stanice dostali s poraněním křídla o dráty elektrického vedení a nemožností návratu zpět do přírody. Samec byl ve stanici 10. rokem. S první samicí odchovali 20 mláďat, s druhou zatím 12 mláďat. Celý projekt se připravoval 2 roky. Smyslem bylo zjistit a ověřit efektivitu péče o handicapy, úspěšnost vypouštění mláďat a dále sledovat jejich následné zapojení do volně žijící populace příslušného druhu. Předpoklad byl, že toto vše nám sledování pomocí vysílačů umožní, pokud to ptáci přežijí. Úhyny ptáků v prvním roce života v přírodě mohou být i více než 50%.

V našem případě byly použity vysílače o váze 27 g. Solární dobíjení zajišťuje panel zhruba 2×3 cm velký, který musí být umístěný na vyvýšeném místě, aby jej trvale nezastínila delší pera na zádech. Proto je při běžné instalaci jako baťůžek na zádech celé zařízení zřetelně vidět. Využili jsme také alternativní umístění nad pánví, kde je vysílač většinou překryt složenými křídly. Podle předpokladu se ukazuje, že i zde je napájení dostatečné, protože čápi bílí se u nás i v Africe pohybují v otevřené krajině, většinou pod přímým sluncem. K připevnění jsou použity speciální poteflonované pásky, které zajišťují minimální tření.

V sobotu 2. srpna 2014, v den spuštění projektu, bohužel Ondra, jeden ze čtveřice čápů, zemřel. Zřejmě po srážce s elektrickým vedením. V pondělí 4. srpna se do hnízda v Makově vrátila nečekaně čápice Bára. Návštěvníci webu záchranné stanice v komentářích sami upozornili jejího vedoucího na její možné zranění. 23.8. Bulharští kolegové našli na posledních souřadnicích Hynka spolu s jedním dalším čápem mrtvého. Osudným se jim stal sloup elektrického vedení. Před pár dny bylo v blízkosti tohoto místa nalezeno dalších 10 mrtvých čápů! V Bulharsku mají s elektrickým vedením podobný problém jako my zde v Česku. Již nyní se tam pracuje na výměně sloupů elektrického vedení za bezpečnější, byly jich vyměněny stovky a další tisíce na výměnu čekají. 5.4.2015 od čápic stále nemáme žádné zprávy, doufáme, že se ještě ozvou.

Mediálním partnerem byl Český rozhlas Dvojka a Pořad Meteor

V roce 2016 byl z Makova s vysílačkou vypouštěn a sledován také čáp Vodňan. Sledovat jeho cestu můžete na stránkách makovské stanice.

Zkušenosti ornitologů na celém světě ukazují, že jak miniaturní zařízení, tak způsob jeho připevnění neovlivňují chování a život sledovaných ptáků. Naopak, takovéto vysílačky odkryly nejen neznámé detaily života ptáků, ale především přispěly k identifikaci hlavních příčin ztrát, mezi něž patří kolize s elektrickým vedením, ilegální lov a trávení, a to i v zemích Evropy.

Do sledování vypouštěných zvířat se zapojují také ostatní záchranné stanice. Většina vypouštěných zvířat je zapojena do unikátního projektu Birdtelemetry pod vedením Prof. MVDr. Ivana Literáka, CSc.

Více o projektu se dozvíte na webových stránkách www.birdtelemetry.cz nebo na stejnojmenných facebookových stránkách.

Aktuální stav konta sbírky 33553322/0800
(k 21. 8. 2019)

1 715 506 Kč

Děkujeme!

CHCI TAKÉ PŘISPĚT