Záchranné stanice

(17. 2. 2014) Národní síť záchranných stanic, která zajišťuje v ČR péči o volně žijící zvířata v nouzi, si připsala na svůj účet za loňský rok rekord v počtu svých klientů. Do její péče se v roce 2013 totiž dostalo 14 767 zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů. Každým rokem stanice zaznamenávají nárůst příjmu zvířat, oproti tomu předešlému je to téměř o 1000!

Číslo dosahující skoro 15 000 jedinců však není konečné, neboť ochranáři do statistik běžně nezahrnují, že zajišťují také nezbytné záchranné transfery bezprostředně ohrožených živočichů. A také se na ně obracejí lidé s prosbou o pomoc živočichům domácím, zavlečeným či exotickým. Po sečtení se tak dostáváme daleko za 32 000 zvířat!
Co zůstává každý rok téměř stejné, je číslo, které uvádí, kolik procent zvířat se podaří navrátit zpět do volné přírody. Je to každým rokem okolo 50 % všech zvířat. Zbytek uhyne, musí být utracen či se s nevyléčitelným handicapem stává trvalým pacientem v expozičních částech stanic.

Kromě přímé péče o zvířata stanice věnují spoustu času na výchovu a osvětu veřejnosti. Ta se zaměřuje zejména na zamezení zbytečných odběru mláďat z přírody. Téměř 40% příjmů tvoří mláďata ptáků a savců, a nemalá část z nich jsou jedinci odebraní z přírody zbytečně.

Nepopiratelnou skutečností je, že většina zvířat, která projdou rukama pracovníků záchranných stanic, se tam dostala přímo či nepřímo vinou člověka. Nejčastějšími důvody příjmu (po mláďatech) jsou zranění – dopravou, nárazy do prosklených ploch, popálením o elektrická vedení, ale také pády do nejrůznějších jímek, šachet či komínů. Přibývá vodních ptáků omotaných rybářskými vlasci či poraněných od rybářských háčků. Obrovský je nárůst příjmů zvířat, která se ocitla na nevhodném místě – zálety netopýrů do bytů, kachní rodinky v uzavřených vnitroblocích, atd. Sami ochranáři nemají možnost tento trend změnit, to je problém nás všech.

V loňském roce Národní síť záchranných stanic významně finančně podpořil stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství, s finanční podporou pomohly i Lesy České republiky, Nadace ČEZ, Nadace České spořitelny a Nadace Martina Romana. Avšak tyto prostředky nepokryly ani polovinu nákladů stanic na péči o své pacienty. Pro kvalitní záchranu zvířat je bezpodmínečně nutná stabilní podpora široké veřejnosti.