Záchranné stanice

(Praha, 2. 2. 2015) Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody zajišťuje v celé republice systematickou péči o volně žijící zvířata, která se ocitla v nouzi a nejsou bez lidské pomoci schopná přežít (www.zvirevnouzi.cz). V loňském roce opět pokořila rekord. Do její péče se 2014 dostalo 16 383 zraněných či jinak handicapovaných živočichů to je oproti roku 2013 nárůst o další tisícovku! Nejčastěji jsou do stanic přijímáni ptáci (loni více než 10 000), zhruba 40% příjmů pak tvoří savci (loni 6010 jedinců).

Ochranáři však interně evidují pomoc více než 30 tisícovkám živočichů! Do zveřejněných statistik totiž nezahrnují fakt, že záchranné stanice zajišťovaly také záchranné transfery bezprostředně ohrožených živočichů (kolonií netopýrů z nevhodných míst, obojživelníků přes frekventované silnice, ježků z nejrůznějších pastí, atd.).   Občas řeší i o pomoc uprchlým živočichům domácím, hospodářským či exotickým.
Z těch 16 383 do péče přijatých divokých živočichů přibližně třetina během několika dní uhynula či musela být utracena, polovinu se podařilo zachránit a navrátit zpět do volné přírody. Více jak 200 zvířat ročně se s nevyléčitelným handicapem stává trvalým pacientem v expozičních částech stanic.  Zbytek pacientů zůstává v dlouhodobé péči stanic a jejich osud je nejistý.
Kromě přímé péče o zvířata stanice věnují spoustu času na výchovu a osvětu veřejnosti. Ta se zaměřuje zejména na zamezení zbytečných odběru mláďat z přírody. Téměř 40% příjmů tvoří mláďata ptáků a savců, a nemalá část z nich jsou jedinci odebraní lidmi z přírody zbytečně.
Nepopiratelnou skutečností je, že většina zvířat, která projdou rukama pracovníků záchranných stanic, se k nim dostala přímo či nepřímo vinou člověka. Nejčastějšími důvody příjmu (po mláďatech) jsou zranění – dopravou, nárazy do prosklených ploch, popálením o elektrická vedení, ale také pády do nejrůznějších jímek, šachet či komínů. Přibývá vodních ptáků omotaných rybářskými vlasci či poraněných od rybářských háčků. Obrovský je nárůst příjmů zvířat, která se ocitla na nevhodném místě – zálety netopýrů do bytů, kachní rodinky v uzavřených vnitroblocích, atd.  Sami ochranáři nemají možnost tento trend změnit, to je problém nás všech.
V loňském roce Národní síť záchranných stanic významně finančně podpořil stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR. Ze soukromých zdrojů je největším donátorem Nadace Martina Romana. Avšak tyto centrálně získané prostředky nepokryly ani polovinu nákladů stanic na péči o své pacienty.  Pro kvalitní záchranu zvířat je bezpodmínečně nutná stabilní podpora široké veřejnosti.