Na ptačí „špeky“ nemusíte číhat v přírodě. Padají totiž do záchranných stanic!

Třicet králíčků, dvanáct sluk, tři lelci, dva jíkavci, dva vodní chřástalové… to není jídelní lístek z opulentní středověké hostiny. Je to výčet vzácných ptačích pacientů záchranných stanic z těchto dní. Setkání z blízka by záchranářům mohl závidět nejeden ornitolog. Pro pracovníky záchranných stanic pro volně žijící živočichy je však péče o takové svěřence jako každá jiná. Mezi svými pacienty nedělají rozdíly. 

Králíčci obecní se do naší Záchranné stanice dostávají nejčastěji v období podzimního tahu. Nejčastější příčinou jejich příjmu je náraz do prosklené plochy,“ zmiňuje případy deseti králíčků obecných, tedy nejmenších ptáků Evropy, vedoucí pražské stanice, Veronika Kaslová. Další do měst zbloudilé a vysílené králíčky – pravděpodobně migrující ze severní Evropy – přijímaly stanice Národní sítě záchranných stanic ve všech koutech republiky. Celkem jich bylo 30! Ve většině případů se drobní ptáčci vážící něco málo přes 5 gramů vzpamatovali a mohli být vypuštěni. Ve třech případech zvířata na následky vysílení uhynula.

Podobně jako králíčci, i sluky jsou lesní ptáci. Přesto je v této době zvířecí záchranáři každoročně nacházejí ve městech a i v centru Prahy. Snad vede přes Václavské náměstí nějaká tradiční slučí tahová cesta? Bohužel extrémně rychle letící sluky mají v městské zástavbě velký problém v podobě prosklených ploch. Ty jsou příčinou zranění milionů ptáků a bohužel i dvanácti vzácných sluk lesních přijatých letošní podzim záchrannými stanicemi.

Vzácné pacienty, dokonce hned dva lelky lesní, přijala na podzim záchranná stanice Huslík. „Stalo se již pravidlem, že se tento druh u nás na podzim objeví, téměř vždy po nějakém otřesu nebo srážce s automobilem, často i po nárazu do prosklené plochy. Je to dané tím, že lelci se po hnízdění vydávají na svá zimoviště a po cestě se potkávají s nepředvídatelným nebezpečím. Často se do takových nesnází dostávají mladí nezkušení ptáci, ale samozřejmě se to týká i dospělců, protože na tahových cestách vznikají nové překážky,“ popisuje ošetřovatelka Marta Bryndová. Jednoho pak přijala také stanice v Bartošovicích.

Jako další vzácný druh můžeme označit i chřástala vodního. Náraz nepřežil jedinec v péči záchranné stanice Ruda. Stejnou raritku mají čerstvě v péči v záchranné stanici Pavlov, která příjem okomentovala na svých FB stránkách: „Někdy se setkáváme s tím, že si lidé, zvláště teď na podzim, myslí, že jsme takovou ježčí záchrannou stanicí. Přitom u nás na přechodnou dobu pobývají nejrůznější druhy zvířat – savců i ptáků. Velmi vzácným obyvatelem je tento chřástal vodní. Jde o tahového ptáka, který letěl směrem na jih, bohužel ho srazilo auto. Je v rekonvalescenci a vypadá to, že se uzdraví.“ Budeme mu tedy držet palce, stejně tak jako milionům dalších ptáků, kteří každoročně podnikají poutě měřící tisíce kilometrů na zimoviště a pak zase zpět a čeká na ně nejedno nebezpečí.

Pro záchranné stanice není ani podzim dobou odpočinku. Pouze se mění skladba přijímaných zvířecích pacientů. Stanice můžete podpořit prostřednictvím veřejné sbírky Zvíře v nouzi s číslem účtu 33553322/0800.

Generálním partnerem Národní sítě záchranných stanic je společnost Billa.

Generálním partnerem Národní sítě záchranných stanic je společnost Billa.

 

Kontakt:

Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody, 602 395 473

 

Fotky volně k použití jsou k dispozici zde:

https://www.uschovna.cz/zasilka/SJI5NZCSW43IKN7A-V9E/

Aktuální stav konta sbírky 33553322/0800
(k 19. 1. 2022)

2 785 959 Kč

Děkujeme!

CHCI TAKÉ PŘISPĚT

Pomoc volně žijícím zvířatům už nemůže být snazší. Stáhněte si aplikaci Zvíře v nouzi