Záchranné stanice

V nedávno uplynulých dnech vypustili kolegové ze záchranné stanice v Bartošovicích do volné přírody jezevce lesní. Přijali je jako mláďata v polovině března ve stáří jen několik málo dnů. K vypuštění vedla poměrně dlouhá, několikaměsíční cesta. Největším problémem bylo odstranění vazby na člověka, což se kolegům do značné míry nakonec povedlo.

Nejdůležitějším pozitivním faktorem bylo, že šlo o čtyři mláďata, tedy o skupinu, která spolu vyrůstala. Navedení na přirozenou potravu nebylo nijak obtížné, jezevci mají poměrně široké spektrum potravy, od hmyzu, žížal, obojživelníků až po ptáky, drobnější savce či uhynulá zvířata, důležitou složkou potravy jsou také některé rostliny, ovoce, semena a hlízy.

Jezevci byli několik měsíců umístěni v největším výběhu, který mají v ZS v Bartošovicích k dispozici, s přístupem k přirozenému zdroji vody. Jezevci si zde mohli vyhrabávat nory a samozřejmě mezi sebou neustále svádět souboje a různě se přetlačovat. Tyto hry již, ale začaly nabírat na příliš velké intenzitě. Jeden samec začal být výrazně dominantní a na ostatní sourozence začal dost nehezky útočit. To byl pro kolegy jasný signál, že nazrál čas, kdy jezevci musí do volné přírody a musí se s životem v divočině už dále potýkat sami. Právě tohoto dominantního samce vypustili kolegové samostatně a ostatní pak společně na velmi pečlivě vybrané lokalitě.

Za desítky let, co se stanice v Bartošovicích věnuje záchraně volně žijících živočichů to bylo vůbec poprvé co přijali takovouto sourozeneckou skupinu jezevců. Dříve to byly vždy jen individuální příjmy mláďat či dospělců jezevce lesního. Pro kolegy bylo nesmírně zajímavé a poučné sledovat jejich vývoj a chování.

To, že všem pracovníkům stanice přirostla tato partička k srdci není asi nutné zdůrazňovat. Nicméně jejich místo je ve volné přírodě. Všichni jedinci byli ve velmi dobré výživové i psychické kondici. Při vypuštění ještě dostali pro začátek nějaké krmení do zásoby.