Vysílená zvířata přijímáme, zajíčky nesbírejte, slepé srnky, bohužel, nezachráníme

Záchranné stanice fungují „kovid, nekovid“. V péči už měly od ledna přes 1000 zvířat. Místnosti intenzivní péče nezahálí, neboť se do nich zvláště v posledních mrazivých dnech dostaly desítky vysílených zvířat, převážně lovců živících se drobnými hlodavci (hraboši a myšmi). Nejčastějšími pacienty se tak staly poštolky, káňata, kalousi nebo volavky. Většinou jim stačí jen pár dní, aby nabrali síly a je možné je vypustit na svobodu. Díky „nepořádku v kalendáři“ patří nyní mezi obyvatele záchranných stanic také netopýři a ježci. Ti ale stanice opustí až na jaře.

Nesbírejte nám zase ty zajíčky!!!

Děsivým tempem přibývá ve stanicích zaječích mláďat. Když je náhodou nezraní volně pobíhající pes, přinesou ho lidé jen proto, že se domnívají, že venku zmrzne. Někdy mají malé děti více rozumu, než dospělí a dřív, než zakročí, zavolají a poradí se. To byl také případ starý zhruba týden. „Děti zavolaly na centrální dispečink s tím, že se na rybníce na ledě objevili 2 malí zajíčci. Doplnili, že jim sice nic není, ale ještě včera byli schoulení pod nedalekým stromem,“ popisuje dispečerka a zároveň koordinátorka záchranných stanic, Zdeňka Nezmeškalová. „Mláďata na velké ledové ploše by asi predátorům neunikla a tak jsem chtěla dětem poradit, ať je v rukavicích vrátí na místo, kde je děti předešlý den spatřily. Oříškem bylo ale zjištění, že chráněné místo se nachází na ostrůvku a předpověď počasí hlásila výrazné oteplování, které by mohlo způsobit tání ledu a odříznutí mláďat od suché pevniny. Z dětí jsem udělala na chvíli detektivy a požádala je, aby zkusily vystopovat, kudy k ostrůvku vedou zaječí stopy. Mláďata pak děti měly po těchto stopách přenést do bezpečí na břeh. Věřím, že si je matka našla,“ dodává.

Tři desítky srnčí zvěře, na svobodu ale sotva třetina

Přesto, že případy dospělé srnčí zvěře řeší převážně myslivci (dopravou zraněná zvířata nemají téměř nikdy dobrou prognózu – z deseti do stanic přijatých všechna uhynula nebo musela být utracena), některé případy se dostanou i do rukou pracovníků stanic. Desítku srnčí zvěře přijali pracovníci stanic také s tím, že se jedná o podivně krotká zvířata. Ve většině případů pracovníci dopředu věděli, že zvířata jsou otrávena řepkou, často již poloslepá či slepá a není jim pomoci. Další jedince, o které ve stanicích pečovali, uhnali či potrhali volně pobíhající psi. Díky psům v zimním období, které představuje pro volně žijící zvířata těžkou zkoušku, hlásí uhynulá (vyčerpáním a pokousáním) zvířata spousta uživatelů honiteb. Je to velmi smutná záležitost způsobená nedbalostí majitelů psů.

Znovu nabádáme všechny, kteří se pohybují v přírodě (nebo se potkají s volně žijícím zvířetem ve městě), dbejte na obecně platná pravidla a pokud si nejste jisti, kontaktujte odborníky buď na dispečinku 774 155 155 nebo prostřednictvím aplikace Zvíře v nouzi.

 

Aktuální stav konta sbírky 33553322/0800
(k 1. 4. 2021)

1 846 367 Kč

Děkujeme!

CHCI TAKÉ PŘISPĚT

Pomoc volně žijícím zvířatům už nemůže být snažší. Stáhněte si aplikaci Zvíře v nouzi