Záchranné stanice

(11.11.2013) Pracovníci ze záchranných stanic se pravidelně setkávají s názorem, že jejich práce je zbytečná, příroda nejlíp ví, jak se má ke komu zachovat, že na záchranu zvířat jsou vynakládány zbytečně vysoké finanční prostředky…. Avšak příběhy, které se odvíjí právě díky práci lidí ze záchranných stanic pro volně žijící živočichy určitě nejen je utvrdí v tom, že má cenu!

„Ve Štěkni u Strakonic lidé vybudovali pro čapí rodinku novou hnízdní podložku. Na jejich přílet proto všichni netrpělivě čekali. Čápi opravdu přiletěli, zahnízdili a stali se miláčky celé vesnice. O to větší ranou bylo, když lidé našli čápa mrtvého na poli. Tělocvikář Jiří Vlasák vyšplhal do hnízda, zabalil ještě teplá vejce do ručníku a dal do batohu. Vejce putovala do ZSŽ Makov.“ Už nad zprávou pro tisk ze záchranné stanice Makov v roce 2009 by mnohým nezůstalo oko suché, avšak příběh čápat z Makova tímto zdaleka neskončil.

Makovská kvočna vejce úspěšně vyseděla a díky vzájemné spolupráci stanic (ZS Makov a Dobrovolného ekologického spolku Plzeň – tedy ZS v Plzni) byla mláďata po důkladné přípravě úspěšně přemístěna do náhradních rodin. Zadostiučiněním pak bylo, když pracovníci díky ornitologickému kroužku, který před adopcí umístili každému mláděti na nohu, bylo prostřednictvím zpětného hlášení zjištěno, že jeden z čápů v letošním roce úspěšně hnízdil v Německu!