Záchranné stanice

(Praha, 18. 5. 2015) Záchranným stanicím pro volně žijící živočichy začala hlavní sezona. Denně vyřizují stovky telefonátů a vyjíždí k desítkám případů, ve kterých jde zvířatům o život. Neskutečně pak působí případy, ve kterých mají naopak zvířata o život div ne připravit!
Záchranné stanice pomohou radou či přímým zásahem ročně desítkám tisíc zvířat. Ne vždy však lidé chtějí, aby ochránci zvířatům pomohli. V jarním období se to týká zejména žab či jejich vývojových stádií. Na centrálním dispečinku záchranných stanic (774 155 155) byl obdobný případ řešen během minulého týdne hned 2x. „Obě situace byly jak přes kopírák. V obou případech lidé vyrazili po zimě na své zahrady a objevili v jezírku či vodní nádrži vajíčka či pulce žab. Z nepochopitelného důvodu se jich chtějí zbavit,“ osvětluje telefonáty dispečerka Zdeňka Nezmeškalová. „Vývoj obojživelníků je velice rychlý a tak se během pár dní z vajíček vylíhnou pulci a z nich pak v brzké době žáby, které lokalitu opouštějí. To si však lidé nechtějí nechat vysvětlit,“ dodává. Přitom žáby na zahradě mohou být pro její majitele přínosem – pulci zbavují jezírka řas, dospělé žáby zahradu obtížného hmyzu, ale třeba i slimáků a šneků. Krom toho jsou obojživelníci chráněni zákonem a k případnému transferu jsou třeba speciální povolení, jejichž vyřízení může trvat až měsíc; v té době už budou žáby zřejmě dávno pryč.
Dalším častým případem bývají situace, kdy poštolka či jiný pták snesou vajíčka do květináče za oknem či na balkoně bytu. Pokud ptáky u svého příbytku nechcete, snažte se udělat taková opatření, aby zde ptáci zahnízdit nemohli (např. zasklení balkónů). I zde platí, že pokud pták již zahnízdí, vztahuje se na něj zákonná ochrana. Zvažte však, zda možnost pozorovat rodící se život doslova v „přímém přenosu“ za vlastní okenní tabulkou za trochu toho krátkodobého nepohodlí nestojí.
Snad nejneuvěřitelnější se zdá telefonický požadavek, který přijímala pracovnice záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy Zuzana Pokorná. „Volali nám lidé, kteří mají na své zahradě jezírko. Na něm mají umělou kachnu. Opravdové kachny, které na jezírko létají, však majitelům vadí a žádali nás o jejich odchyt,“ poznamenala Pokorná.
Je s podivem, kolik lidí chce žít „v přírodě“ a přitom přírodu ve svém okolí odmítají, žádají o odstranění/vyhubení mraveniště, odchyty ptáků (většinou mladých kalousů či puštíků volajících v noci rodiče s potravou), neškodných užovek či kvákajích žab. Nejsou však takoví zdaleka všichni, jak dosvědčuje velký zájem o kampaň Českého svazu ochránců přírody Živá zahrada, jejímž cílem je naopak do okolí svého dobu co největší počet volně žijících živočichů přilákat a udělat jim tam co nejvhodnější prostředí. Spousty rad a tipů, jak na to, najdete na www.zivazahrada.cz.
Pracovníci záchranných stanic sdružených v Národní síti jsou lidé, kteří obětují zvířatům veškerý svůj čas a soukromí (zeptejte se jich, zda si pamatují, kdy měli naposledy dovolenou, neřku-li tu letní!). Prioritou je pro ně záchrana života. Telefonáty lidí, kteří považují přírodu za svého nepřítele a stanice za ty, kteří by měli jejich „problém“ řešit, však dokáží ubrat řádně sil a elánu.