Záchranné stanice sdružené v Národní sítí záchranných stanic koordinované Českým svazem ochránců přírody přijaly v tomto roce rekordní počet rorýsů obecných. Příčina tohoto nárůstu je zřejmá – extrémní vedra v době jejich hnízdění. Podle centrální evidence Národní sítě, do které se zaznamenávají údaje o všech přijatých živočiších v celkem 34 záchranných stanicích, bylo k 20. srpnu přijato celkem 2626 rorýsů obecných. To je o 45 % více než za celý rok 2025. Jejich sezóna přitom ještě úplně neskončila. Stanice běžně přijímají rorýse do konce září a výjimečně i v říjnu.
Už nyní je jasné, že rok 2026 je z hlediska počtu přijímaných rorýsů zcela mimořádný. Důvodem jsou pravděpodobně mimořádně vysoké teploty, které v době jejich hnízdění panovaly. 80 % z přijatých rorýsů byla totiž na zemi nalezená nevzletná mláďata. Lze se domnívat, že se dostala mimo hnízdo proto, že teploty v hnízdních dutinách – často umístěných pod rozpálenými plechovými střechami domů – byly nesnesitelné a mláďata, tlačící se u vchodu ve snaze ochladit se, z dutiny vypadla anebo prostě vyskočila, protože neměla jiné řešení. Rorýsů, kteří mají štěstí, že pád přežijí a rychle je najde někdo, kdo ví, že jim může pomoci záchranná stanice, bude samozřejmě jen zlomek. Většina jich zahyne.
Rorýsi původně hnízdící v dutinách stromů a skal začali úspěšně obývat budovy už před stovkami let. Leč dutiny, které jim ještě před desítkou let skýtaly bezpečná místa k hnízdění, se v souvislosti se změnou klimatu stávají pro tyto ptáky nebezpečnou pastí. A nejen pro tyto ptáky. Podobně se letos mnohem více nalézala třeba mláďata vrabců domácích, obou druhů rehků či netopýrů. Budou-li se v příštích letech opakovat extrémní červnová a červencová vedra, lze u nás očekávat pokles početnosti rorýse obecného z důvodu úbytku bezpečných hnízdních dutin. V tomto roce se v záchranných stanicích objevilo rovněž nebývale velké množství mladých rorýsů se špatně vyvinutým peřím. To ochránci zvířat dávají do souvislosti s nedostatkem potravy – létajícího hmyzu – v době krmení mláďat. Opět je zde pravděpodobná souvislost s klimatickou změnou.
Péče v zajetí o tyto hmyzožravé ptáky je mimořádně náročná. V průměru jde o 1000 Kč na jedno ptáče. Rorýsci vyžadují spoustu času ošetřovatelů, velmi speciální a drahé krmení a ti nejmenší i teplo inkubátoru. Některé stanice si troufnou i na speciální úkony, jakým je nahrazování poškozených per v letkách pery transplantovanými.
S financováním záchranných stanic významně pomáhají dotace Ministerstva životního prostředí (prostřednictvím Státního fondu životního prostředí), krajů a podpora obcí, ale nejdůležitější část potřebných financí na péči pro zvířata stále přichází od soukromých dárců.
Chcete-li podpořit záchranné stanice v jejich činnostech finančně, můžete tak učinit přes darovací portál sbírky Zvíře v nouzi https://daruj.zvirevnouzi.cz/pokladna/?postid=63 nebo na sbírkový účet 33553322/0800.
Fotografie k tiskové zprávě: https://eu.zonerama.com/CSOP/Album/16068857
Kontakt pro média: Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody, petr.styblo@csop.cz, +420 602 395 473
Sdílení: