Krkavec Karel zapomíná mluvit. Může za to pandemie

Záchranné stanice čekají už rok marně na návštěvníky.  A desítky zvířat v  expozicích se nudí. Horší ale je, že tak vypadl významný zdroj financování záchrany desítek tisíc divokých zvířat v nouzi. Záchranné stanice teď potřebují naší pomoc!

 

„Ahoooj!“, ozývá se občas do prázdného areálu záchranné stanice Aves poblíž Kladna z voliéry obývané krkavcem Karlem. Kdysi ho přijali jako lidmi nelegálně odchované zvíře, které je na člověku závislé a není schopno samo v přírodě fungovat. Jindy by mu na pozdrav každý den odpovídaly desítky dětí, které se ve stanici účastní výchovných programů učících vztahu k přírodě. Za Karlem a zvířaty v naučných expozicích ostatních stanic přicházely měsíčně desítky tisíc návštěvníků. A nechávaly ve stanicích peníze, tolik potřebné pro hlavní poslání záchranných stanic – pomoc těm divokým zvířatům, u kterých je šance na úspěšný návrat do přírody.

Podobnou roli jako Karel ve stanici Aves plnila třeba rysice Amálka v Pasíčkách, vydra Kapka ve Vlašimi, vydra Plaváček v Bartošovicách, luňák Pepina v Pavlově či laň Jelen v Huslíku.  Zvířata, která se v důsledku trvalého poškození nedala vypustit do přírody, pomáhala vychovávat děti a dospělé a vlastně také pomáhala i financovat záchranu těch šťastnějších jedinců.

Handicapovaný výr pomáhá vychovávat děti v plzeňské záchranné stanici (DESOP Plzeň). Prohlédněte si naši fotogalerii dalších zvířat.

 

Záchranné stanice pomáhají divokým zvířatům. Kdo pomůže jim?

Jen v loňském roce přijaly záchranné stanice Národní sítě (seznam na www.zvirevnouzi.cz) celkem 27 642 zvířat v nouzi. Celkem to už od vzniku Národní sítě záchranných stanic v roce 1998 bylo více jak 300 000 zvířat – sražených autem, zraněných ptáků nárazem do skla či popálených elektřinou, otrávených, postřelených, pokousaných kočkou, opuštěných mláďat či mláďat lidmi nelegálně sebraných z přírody. Více jak polovinu zvířat se přitom podařilo zachránit a vypustit zpátky do přírody. Záchranným stanicím významně pomáhá tyto činnosti financovat stát. Nicméně, jeho pomoc nestačí ani na pokrytí čtvrtiny základního provozu. Nesmírně důležitá proto vždy byla pomoc krajů a obcí. Ale právě na tu se nyní nedá spoléhat. Rozpočty obcí a krajů byly ořezány ještě před vypuknutím pandemie. A náklady na zmírnění ekonomických ztrát v  době covidové budou obrovské. Obce už nyní signalizují, že na záchranu divokých zvířat v nouzi jim rozhodně peníze nezbydou!

Zatím fungujeme, hlásí záchranné stanice

Výpadek příjmů od návštěvníků či účastníků akcí, které stanice pro veřejnost běžně pořádaly, je obrovský. Vždyť ročně tak přišly do kontaktu s 200 000 lidmi! Na druhou stranu – není to o tom, že by pracovníci stanic z ekonomických důvodů začali zvířata třeba více utrácet. „Nelíbí se nám, že některé zoologické zahrady začaly veřejnosti sdělovat, že je ekonomická situace může dovést až k utrácení zvířat“ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody, který Národní síť záchranných stanic koordinuje, a dodává: „My si zvířata jako rukojmí rozhodně brát nebudeme“. Je ovšem možné, že z ekonomických důvodů nebudou stanice moci poskytovat divokým zvířatům v nouzi pomoc v takové kvalitě, jak by chtěly. Někde omezí složité a drahé veterinární úkony, jinde budou více spoléhat na to, že jim lidé zvíře v nouzi dovezou, a ušetří tak náklady na řidiče a benzín… Bohužel, začíná sezóna mláďat a to pak budou stanice pečovat i o stovky sirotků najednou. Mnohá mláďata, jako třeba veverky, je třeba krmit každé dvě hodiny a to i v noci. Po takto strávených nocích pak ti samí pracovníci stanic musí zvedat stále drnčící pohotovostní telefony, vyjíždět pro zvířata, zároveň pečovat o pacienty ve stanicích. A přitom nemohou zaplatit nikomu, kdo by jim v této extrémně náročné práci pomohl. Odchov je pak i finančně náročný. Ve stanici Huslík například spotřebují za sezonu 20 kg speciálního mléka na krmení mláďat některých druhů savců v hodnotě více jak 5000 Kč.

Krotká, lidmi odchovaná srna čeká na návštěvníky v Bartošovické stanici.

 

Kolegové v Británii takový problém neřeší

Pouze ve Velké Británii existuje podobný model záchrany divokých zvířat, jakým je u nás Národní síť záchranných stanic. Je o 200 let starší, má záštitu královny a koordinuje ho organizace RSPCA. Veškeré jejich aktivity – a ročně řeší až 130 000 případů zvířat v nouzi – jsou financovány z darů a závětí. A jde o roční částku 120 000 000 liber!

Zvíře v nouzi pomáhá. Pomozte Zvířeti v nouzi!

Věříme, že se k obdobnému modelu financování záchrany zvířat u nás dopracujeme dříve jak Britové za těch 200 let. Zatím veřejná sbírka Zvíře v nouzi přináší pomoc handicapovaným zvířatům ve výši okolo 2-3 milionů Kč ročně. Do 3 let chceme tuto sumu s pomocí veřejnosti desetinásobně navýšit. Zvíře v nouzi je přitom sbírka určená na pomoc pouze záchranným stanicím provozovaným neziskovkami, protože ty potřebují podporu veřejnosti nejakutněji. Stanice při národních parcích či ZOO do ní zahrnuté nejsou.

Díky finanční podpoře veřejnosti mohou záchranné stanice navracet zvířata zpět do přírody.

Prosím, podpořte záchranu handicapovaných zvířat! Přispějte na účet Zvíře v nouzi číslo  33553322/0800. Můžete přispět i přímo konkrétní stanici. Jak na to se dozvíte na https://www.zvirevnouzi.cz/sbirka-zvn/. Děkujeme!

Velice děkujeme společnosti Billa, která je generálním partnerem Národní sítě záchranných stanic a pomohla nám s publikací tohoto článku.

Aktuální stav konta sbírky 33553322/0800
(k 27. 3. 2024)

1 437 217 Kč

Děkujeme!

CHCI TAKÉ PŘISPĚT

Pomoc volně žijícím zvířatům už nemůže být snazší. Stáhněte si aplikaci Zvíře v nouzi