Mláďata se v záchranných stanicích jen kupí, „pachately“ bývají často domácí kočky

(ČR, 17.5.2017) Přesto, že počasí si s námi zahrává a mnohdy není jasné, zda už je opravdu jaro, v záchranných stanicích mají jasno. Sezona je v plném proudu. Stanice sdružené v Národní síti přijaly od počátku roku přes 5000 zvířat, z nichž více než 300 tvořila aktuálně jen za první půlku měsíce května mláďata.
Nejčastěji se nyní do záchranných stanic dostávají mláďata ptáků – drobní pěvci (kosi, drozdi, vrabci) a sovy (kalousi, puštíci). Zde se jedná hlavně o mláďata, která hnízda opustila zcela dobrovolně v rámci svého přirozeného vývojového cyklu (létat začnou až za pár dní, ale rodiče je i mimo hnízdo krmí). Tato mláďata pomoc člověka nepotřebují, což ovšem často lidé netuší a ve škodlivé snaze jim pomoci je sbírají. Toto potvrzuje i Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice: „V pátek nám bylo ohlášeno nalezené mládě kalouse ušatého sedícího pod stromem. Nic mu nescházelo, ale vzhledem k frekventované lokalitě jsme mládě umístili zpět na strom do připraveného náhradního hnízda. O tomto víkendu jsme podobným způsobem řešili ještě další mláďata (2x puštíka, ještě jednoho kalouse, zbytečně donesené mládě drozda kvíčaly, sýkory koňadry, dvě mláďata kosa a jednoho zajíčka). V 99 % byla mláďata donesena zcela zbytečně, pracně jsme je jeli vrátit na lokalitu jejich rodičům.“ Něco jiného jsou mláďata savců – u zajíčků a srnčat platí to samé, co u ptáků – nesbírat, pokud nejsou zraněná či zmateně nepobíhají po okolí. Pokud se jedná o nalezená veverčátka, ta se bez pomoci odborníků neobejdou. Malá mláďata se mimo hnízdo dostanou jen v případě, kdy je matka přenáší z jednoho hnízda do druhého (např. jako prevenci proti napadení parazity) a může se stát, že je vyplašena a mládě upustí. Ve většině případů jej nehledá a ono tak zůstane napospas osudu.
Dostanou-li se do záchranných stanic mláďata zraněná, bývá to velmi často v důsledku zranění psem či kočkou. Telefonáty znění: „Naše kočka přinesla domů ptáčka. My jsme jí ho sebrali a je ještě živé. Asi je zraněné. Co máme dělat?“, pracovníci stanic neslyší vůbec rádi. Mnohdy se lidé dožadují toho, aby si pracovníci pro ptáka okamžitě přijeli: „..vždyť je to váš problém!“. Chápeme, že ne vždy se tomu dá předejít, ale pokud víme, že kosice na zahradě vyvedla mladé, nebo jsou za plotem čerství zajíčci, zajistíme, aby se do těch míst naše kočka či pes kritických několik dní, než začnou ptáčata sama létat či zajíci běhat, domácí zvířata nedostala.
Každý laik by měl při nálezu „podezřelého“ mláděte, raději zavolat záchrannou stanici, protože rozeznat, kdy mládě potřebuje pomoc je někdy opravdu obtížné, avšak odborníci ze stanic dokážou i po telefonu dobře poradit.

  • Darujte na sbírku: 33553322/0800

    Stav konta: 1 283 062 Kč
    Děkujeme!!!

    oznámení o daru
    darovací certifikáty

  • Aktualita

    Věnujte pod stromeček neobyčejný dárek!

    (Praha, 11. 12. 2017) Darovací certifikáty, které potěší a přitom pomáhají, jsou čím dál oblíbenější jako dárek pod stromeček. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) každoročně nabízí celou řadu certifikátů, díky kterým můžete podpořit naší přírodu či zotavující se zvířata v záchranných stanicích.  Zraněná či hendikepovaná zvířata v záchranných stanicích potřebují Vaši podporu. Do záchranných stanic […]

  • Pomoc volně žijícím zvířatům už nemůže být snazší. Stáhněte si aplikaci Zvíře v nouzi.
    Mobilní aplikace pro Zvíře v nouzi
    Mobilní aplikace pro Zvíře v nouzi

css.php